Dovolím si jen připomenout, že 13. den, a zejména 13. leden není jen významný den fatimský, ale měl by to být i významný den český.
V oktávu svátku „Tří králů“ (dnes Zjevení Páně), tj. 13. ledna r. 845 přijalo v Řezně křest 14 „vévodů Čechů“. Ty vévody nemůžeme chápat v pozdějším slova smyslu, ale spíše tak, jak mluví I. staroslověnská legenda o sv. Václavu, kdy nazývá české velmože „bojary“, přibližně v tomto smyslu, jako mocné muže, kteří měli vlastní vojenskou družinu a vodili ji do boje je třeba chápat v 9. stol. slovanské „dux“ – vévody.
I když se událost křtu z roku 845 příliš nepřipomíná, stojí za pozornost už skutečnost, že čeští velmoži požádali o křest sami, bez cizího vojenského nátlaku, alespoň od roku 806 není o nějakém boji mezi tehdejší franckou říší a Čechami žádná zmínka. Bohužel nevíme, jaký byl faktický dopad křtu z roku 845 na přijetí a šířená křesťanství v Čechách, historické prameny mlčí. Podle jednoho názoru pro alespoň pokus konsolidaci křesťanství v Čechách může svědčit skutečnost, že ve stejném roce bylo wurzburskému biskupovi věnováno 14 kostelů v Čechách, podle některých badatelů však tyto kostely ležely mimo Čechy.
Přítomnost wurzburského biskupa v Čechách v následujícím roce 846 při vojenské výpravě, při které byl zabit, ale může ukazovat na jeho zvýšený zájem o českou zemi. Bohužel hned následující rok, když německý král Ludvík II. Němec na Moravě dosadil za knížete Rostislava na místo Mojmíra I. se jeho vojsko vracelo přes Čechy. Při tom došlo k boji, ve kterém zahynul mimo jiné i wurzburský biskup. Následující válka trvala do roku 849, kdy české vojsko uštědřilo vojsku Ludvíka Němce zdrcující porážku.
Jsou autoři, kteří se domnívají, že české vítězství z roku 849 bylo také koncem křesťanství v Čechách a argumentuje se pohanskými reakcemi, zejména z oblasti polabských a pobaltských Slovanů a předpokládají se jen politické důvody k přijetí křesťanství. Situace v Čechách však byla od událostí u Polabských Slovanů, kteří většinou přijímali křest pod vojenským nátlakem východofrancké říše, podstatně odlišná a připomíná spíše situaci na Moravě, kde pasovský biskup Reginhar pokřtil všechny Moravany a kde křesťanství od té doby nezaniklo. Ostatně kníže Rostislav při pozvání sv. Cyrila a Metoděje uvádí: Lidé naši od pohanství odstoupili a křesťanský zákon zachovávají, nemáme však učitele takového, který by nám našim jazykem pravou víru křesťanskou vyložil, … Podobná situace mohla být i v Čechách, ale s tím rozdílem, že Přemyslovci v roce 845 křesťanství nepřijali a křesťanství přijal až kníže Bořivoj pravděpodobně v roce 873 na Moravě od arcibiskupa sv. Metoděje.
Osud křesťanství mezi křtem 14 velmožů v roce 845 a přijetím křtu knížetem Bořivojem I. a sv. Ludmilou neznáme. Ale je dobré si připomínat, že do Čech nebylo křesťanství přineseno na kopích cizích vojsk, ale naši předkové sami křest a křesťanství vyhledali.
Ing. Mgr. Josef Pejřimovský, PhD.
